Národní fronta proti „extremismu“

Sešli se, aby podepsali zásadní dokument z prázdné myšlenkové dílny ministra Kocába. A tak pod cár papíru brojícímu proti rostoucímu rasismu a extremismu (rozuměj Dělnické straně) připojili postupně svůj podpis šéfové Senátu a Poslanecké sněmovny, ministři, lídři parlamentních stran, ombudsman a exprezident Václav Havel.
    
Nejpozoruhodnější na vzniku této novodobé Národní fronty je asi účast předsedy KSČM Filipa. Ten se již bezprostředně po evropských volbách svěřil tisku se svými obavami z nárůstu popularity Dělnické strany, a byl to věru zvláštní pohled, jak po boku šéfa ODS Topolánka pranýřuje zhoubný extremismus. Není tomu totiž tak dávno, co byli komunisté cejchováni rovněž jako nebezpeční extremisté. Ale doba se mění.
    
Dvacet let po listopadu 1989 jsme svědky otevřené normalizace. Policie provádí razie proti odpůrcům režimu, domovní prohlídky, zatýkání, vymyšlená obvinění, špinění a pomlouvání.

Myslel jsem si, že s pádem komunistického režimu takové nechutné praktiky definitivně zmizely. Dnes už je jasné, že to bylo zbožné přání. Svoboda projevu a názorů je pouhou fikcí a platí jen pro ty, kteří nevybočují z řady.

My však budeme vždy vyčnívat, nezapadneme do šedé masy apatie a skepse. A ti, kteří dnes do nás kopou a plivou jedovaté sliny, brzy spláčou nad výdělkem. Stejně jako jejich předchůdci a dnešní souputníci. 

Tomáš Vandas, 12. června 2009

webarchív