Jdeme správnou cestou!
Prosincové období bývá nejen časem předvánočních nákupů a leckdy i zbytečného shonu a stresu, ale i časem bilancujícím právě končící rok. Rok 2009 byl z pohledu Dělnické strany podle mého názoru úspěšný.
Na jaře jsme zvítězili u Nejvyššího správního soudu a obhájili tak existenci naší strany. Následovaly volby do evropského parlamentu, v nichž jsme bezpochyby uspěli a zisk přes jedno procento hlasů byl po dlouhé době pro národní scénu povzbuzením.
Z jedné kampaně jsme plynule přešli do druhé a připravovali se na zrušené říjnové parlamentní volby. Sestavili jsme plné kandidátní listiny ve všech krajích, což již vypovídá o skutečné síle politické strany. Dochází k nárůstu členské základy, rozšiřuje se síť místních organizací a tento trend zcela jistě zúročíme v komunálních volbách v příštím roce. Pozitivních jevů je tedy více než dost.
Na druhé straně jsme se stali terčem stále zuřivější hysterie ze strany režimu. Ten, vědom si velkého nebezpečí pro své pohlaváry, podal nový návrh na zákaz naší strany, který se bude projednávat v lednu. S Dělnickou stranou jsou záměrně spojovány kauzy či incidenty (např. Vítkov a 17. listopad), které s námi nemají co společného. Chápu ale, že zkorumpovaný systém potřebuje před veřejností vytvářet dojem, že jsme jakousi pouliční skupinou rváčů a chuligánů.
Dále dochází ke kriminalizaci a trestnímu stíhání za projevy, nášivky či plakáty. Praktiky komunistického režimu se vrátily v jiné, nyní „demokratické“ podobě.
O vnitrostranické činnosti vím, že za podmínek ve kterých pracujeme není vždy vše ideální. Individuální kritické hlasy nás obviňují jednou ze špatné organizace, podruhé za špatné plakáty či program, potřetí za špatné boty či oblečení…
Jsou prostě lidé, kteří budou kritizovat vždy a všechno. Ovšem tito mudrcové mají povětšinou nulové znalosti o řízení politické strany, nikdy nic nezaložili a jen kibicují, co by se mělo a jak by se mělo. Podle mého názoru musí každý začít sám u sebe, sáhnout si do svědomí a přiznat si pravdu.
O správnosti naší cesty mě stále přesvědčuje několik věcí. Jsme jediným hnutím na politické scéně, které má pevnou ideu - národního, soběstačného a sociálního státu. Nejsme provázaní s minulým komunistickým režimem a jeho represivními složkami. Během uplynulých dvaceti let jsme nevyrabovali národní hospodářství, jako současné parlamentní strany. Hlásí se k nám mladí. Nikoliv kvůli kariéře, ale myšlenkám.
Předně je důležité trvat si neustále na svém, neměnit z důvodu dílčích neúspěchů své názory a myšlenky. Kde jsou dnes například Národní sjednocení, Právo a spravedlnost, Národní strana či jiné strany představující si okamžitý úspěch? V propadlišti dějin.
Dále již zmíněná mašinérie ze strany režimu. I ta je důkazem, že svoji práci děláme dobře. Kdyby tomu tak totiž nebylo, nechali by nás být bez povšimnutí a nikoho bychom nezajímali.
Závěrem bych chtěl poděkovat všem členům a sympatizantům za jejich obětavou práci pro stranu. Vážím si toho. A věřím, že toto nezměrné úsilí bude v brzké době korunováno volebním úspěchem. Děkuji vám!
Tomáš Vandas, 14. prosince 2009